Živá voda

Sen: Na nebi jsou temné dešťové mraky. Prší. Voda zaplavuje zemi. Stoupám městem stále výš a výš. Jsem nahoře, nade mnou je obrovský vodní sloup sahající k nebi. Najednou se energie vodního sloupu uvolní a vlna mě nese do údolí.

V přírodě existuje základní síla, která oživuje mrtvou hmotu. Jung ji nazývá Libido. Wilhelm Reich Orgon. Východní nauky Kundaliní. Čínský taoismus Čchi.

Tato energie je reálná stejně jako je reálný rozdíl mezi živým a mrtvým organismem. Veškeré hmotné struktury jsou touto energií oživovány, uváděny do pohybu. Opustí-li tato energie hmotu, nastává entropie. Struktura se rozpadá.

Proudí živými organismy od okamžiku stvoření do posledního výdechu. Působí také v anorganických strukturách. Oživuje částice, chemické látky, krystaly, galaxie.

C.G.Jung popisuje projevy této energie na psychické úrovni:

"Libido je psychická energie v nejširším slova smyslu.


Všechny psychologické fenomény můžeme považovat za projevy energie právě tak, jako všechny fyzické fenomény vidíme od dob objevení zákona o zachování energie jen jako různé formy energie. Z psychologického hlediska tuto energii subjektivně vnímáme jako touhu. Já ji nazývám libidem, přičemž upozorňuji, že toto slovo používám v jeho původním významu, který v žádném případě není pouze sexuální.


Výraz libido vyjadřuje touhu nebo impuls, který není omezován žádnou morální nebo jinou instancí. Libido je appetitus ve svém přirozeném stavu. Z evolučního hlediska jsou to tělesné potřeby jako hlad, žízeň spánek, sexualita a emocionální stavy, afekty, které tvoří podstatu libida."

Jung : Libido

Libido proudí virtuálními strukturami ega. Je to Živá voda pramenící z křišťálově čistého prapůvodního zdroje. Kundaliní se rozvinuje jako had a prochází na své cestě k Nebi sedmi branami čaker. Nevědomá ve světě pudů stoupá spirálovitě do vyšších pater vědomí. Z chtíče se stává láska.

V běžných duševních stavech prožíváme energii libida skrze filtry ega. Mystické texty ale popisují zážitky setkání s touto silou v její základní, čisté formě. Zmizí-li struktura ega, je možné prožít tuto energii přímo. Tento prožitek je popisován jako všeobjímající Láska ke všemu. Soucítění, splynutí s celkem, naplnění. Explodující kosmický orgasmus rozšiřující vědomí za hranice běžné lidské zkušenosti. Vášeň ve které se ego rozplyne. Malá smrt.

Tato forma Lásky se nevztahuje ke konkrétnímu objektu, protože není přítomna aktivní psychická struktura která by energii směrovala k vnějším objektům touhy. Kristus i Budha mluví o univerzální, všeobjímající lásce a dokonalém soucítění se všemi živými bytostmi.

 

  

Kristova oběť, smrt na kříži, představuje rozplynutí ega. Bez tohoto kroku není možné zakusit životní energii v její čisté základní formě. Budha i Kristus se vzdávají slastí závislých na hmotě: stahují libido z procesu ulpívání na vnějších objektech touhy. Půst, sexuální askeze, meditace: tímto procesem se energie hromadí uvnitř psyché a je k dispozici k velké vnitřní transformaci.

„Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“
Matouš 19,24

Tantra učí zaměřování pozornosti přímo na prožitek, emoci, nikoli na vnější spouštěč, materiální objekt touhy. Práci s energií v průběhu celého procesu popisují také čínské taoistické alchymické spisy:

"Pokud nás vzrušují a hýbou námi vnější věci, vede to k tomu, že pohyb směřuje vpřed a ven a plodí člověka: to je vědomé světlo. Jestliže žák, když se mu pravá síla bohatě nashromáždila, nenechá tu sílu unikat přímo vpřed a ven, nýbrž udílí jí pohyb návratný, je to světlo života."
Jung, Wilhelm : Tajemství Zlatého Květu

 

Hadí síla spí v nejnižším bodě, pod zemí. Zavřením bran smyslů je libido staženo ze světa projekcí: neulpívá na vnějším objektu a energie v systému narůstá. Má-li Živá voda dostatek síly, začne stoupat nahoru. Prochází jako axis mundi energetickými centry. Rotuje jako vír ve virtuálních bodech čaker a roztáčí vše co je v těchto oblastech nahromaděno. S tím souvisí prožívání silných emocí, afektů, vyplavování nevědomého materiálu nejen z oblasti osobního nevědomí, ale i z hlubiny nevědomí kolektivního. Aktivují se prožitkové komplexy které jsou s jednotlivými centry spojeny.

V nejvyšším bodě spojí sloup Živé vody Zemi a Nebe, nejnižší s nejvyšším. Posvátné Conjunctio, vyvrcholení, extáze. Kosmický orgasmus daleko přesahující běžnou sexuální zkušenost. Nakonec vodní sloup padá vlastní vahou zpět do údolí.

 

Před dokončením celého procesu dochází k setkání s Ďáblem. Duše a hmota jsou odděleny: Separatio. V této chvíli se člověk rozhoduje mezi Bohem a Ďáblem. Mezi životem a smrtí. Mezi posvátnou oživující energií a mrtvou hmotou bez ducha. Kristus se postí 40 dní na poušti a Ďábel ho pokouší, slibuje mu moc a vládu nad vnějším světem. Také Budha se setkává s Márou, pánem smrti, na konci půstu:

"K probuzení prý dospěl Gautama během jednoho dne. Během doby svého hledání putoval Gautama v zemi Magadha z místa na místo a došel až do blízkosti pevnosti Uruvéla. Tam viděl pěkné místo, klidný háj s průzračnou řekou, vhodnou ke koupání. Zastavil se u řeky Néraňdžará v okolí dnešní vesnice Bódhgaja, vychrtlý půstem a konfrontován se smrtí. Líčení perzonifikuje smrt jako Máru („smrt“), postavu, která žárlivě střeží, aby jí bytosti zůstaly podrobeny v koloběhu znovuzrozování (samutpáda). Jak Gautama uvádí, Mára k němu hovořil: „Hubeně a ošklivě vypadáš, blízko smrti. Tisíce tvých částí je již mrtvých, jen jedna ještě žije.“
Wikipedia : Buddha

Toto je okamžik kdy je životní energie stažena ze světa hmoty i z virtuálních struktur ega. Jen jedna část ještě žije. Ta základní. Čistá voda Života. Božská podstata existence. Bytostné Já.

William Blake:
"The Red Dragon and the Woman Clothed in Sun"
"Then the Devil Left Him"

V této souvislosti se často objevuje téma smlouvy s Ďáblem. Člověk ji podepisuje vlastní krví, vzdává se Živé vody duše výměnou za hmotné statky, úspěch, vládu nad světem. Chce-li získat božskou substanci a dovést celý proces do konce, musí Ďábla odmítnout, jinak bude libido lapeno v koloběhu utrpení. Je třeba přetnout u kořene víru, že objekt sám o sobě je zdrojem dokonalé slasti. Tímto rozhodnutím se obraz Ďábla rozplyne a Živá voda má šanci dosáhnout vrcholu. Nebe se spojí se Zemí.



V běžných stavech vědomí rozhoduje architektura ega o tom jakými branami proudí libido ven a vztahuje se k objektům. Podstatou libida je touha, vášeň, láska, která hledá venku objekt ke kterému by se mohla vztahovat a který zažene žízeň a hlad. Výsledkem interakce mezi libidem a objektem je emoce slasti. A tak libido žene člověka stále znovu a znovu do interakce s vnějším světem, v honbě za opakováním slastného pocitu. Duše bloudí Samsárou: v jednom ze světů žijí Hladoví Duchové: přestože stále jedí, nikdy neukojí svůj hlad.

Emoce jsou ale vnitřní, psychické fenomény, vázané na vnější svět jen částečně. Ne vždy platí rovnice partner = láska, sex = orgasmus, jídlo = uspokojení. Zážitek lásky, štěstí, extáze, naplnění, uspokojení můžeme v mnoha případech dosáhnout i bez vazby na vnější objekt.

Lidská mysl žije v zajetí tohoto klamu. Lednička nacpaná k prasknutí je spojena se slastným pocitem nasycení. Člověk orientovaný na hromadění hmoty vydává velké množství životní energie (libida) na získávání peněz. Tyto peníze vymění za nadměrné množství jídla v naději, že výsledkem bude slastný pocit nasycení. Není ale zaručeno že uspokojení opravdu nastane. Je možné že se člověk přejí a bude mu špatně. Některé jídlo se možná zkazí. A je možné že člověk ukojí hlad ale přesto jídlo nevychutná. Na konci celého procesu je velký výdej životní energie, a libido přesto nemusí být uspokojeno.

V protikladu k tomu je chování člověka, který je orientovaný na prožitek. S minimálním množstvím jídla dosáhne pocitu uspokojení. Je možné že vychutná každé sousto mnohem intenzivněji. K dosažení extáze vydá méně životní energie, zatímco pocit slasti bude větší. Rozdíl mezi těmito dvěma funkčními typy je popsán v knize Ericha Fromma: Mít nebo Být.

Měníme svoji životní energii za peníze. Peníze simulují energii libida v sociálních interakcích. Tam kde se člověku nedostává charisma, použije peníze. Není-li muž opravdovým mužem, koupí si silné a drahé auto. Nemá-li dostatek lásky, koupí si ženu. Chybí-li mu pocit domova, koupí si velký dům. Čím více se jeho vědomí orientuje na hmotu, tím více se vzdaluje základní životní energii. Vzdaluje se opravdovým prožitkům.

Peníze jsou virtuální simulace libida kterou používáme k dosažení pocitu slasti. Měníme životodárnou energii za kupony. Kupony směňujeme za objekty od kterých očekáváme požitek. Ve velké většině případů ale je jednodušší dosáhnout požitku rovnou, s mnohem menším výdejem energie.

Budhistický mnich se vzdává závislosti na objektech proto, aby získal Živou vodu. Čím více stáhne libido směrem dovnitř, ke zdroji, tím více ho má psyché k dispozici. Slast se dostavuje rovnou. Není zapotřebí lopotné interakce s objektem, jehož úspěšnost je beztak nejistá. Existuje přímá úměra například mezi půstem a nárůstem psychické energie. Snížíme-li přísun jídla, získáme k dispozici energii kterou jinak organismus spotřebuje na hledání potravy, vaření, trávení. Tahle rovnice platí i na dalších úrovních.

Klíčem je přímé prožívání čisté životní energie, jejíž podstatou je Láska.

"Ať děláte cokoli čiňte to vášnivě. Když zpíváte, zpívejte vášnivě. Když milujete, milujte vášnivě. Když mluvíte, mluvte vášnivě. Když meditujete, meditujte vášnivě.
A najednou zjistíte že ze všech stran jste ve spojení s Bohem - všude, kde je vášeň...
Když tančíte s naprostou vášní, zmizí tančící a zůstává jen tanec, pak je to meditace. Jiná není třeba, nic jiného, žádné jogínské pozice - tančící zmizí a tanec zůstává. Je to čirá energie - vibrující energie.
V takové chvíli jste ve spojení. Proč jste v tomto stavu ve spojení? Protože s rostoucí vášní umírá ego."

"Vášeň se přemění v soucítění. Ale jen tehdy když vřete ve sto stupních. Pak se začne voda vypařovat."

Osho : Diamantová Sútra

„Kdyby se člověk dokázal v okamžiku orgasmu obrátit do sebe (a pohlížet na vjemy jako na energii), zakusil by božské pulzování.“ 
„Kdyby sis v okamžiku orgasmu dokázal vzpomenout.“
Staroindický text

Uvnitř zárodečné blastuly je oheň vládcův, 
u vchodu do blastuly je oheň ministrův,
v celém těle je oheň lidu.
Když se vznítí oheň vládcův, vznítí se od něho oheň ministrův.
Když se zvedne oheň ministrův, vzplane oheň lidu.
Když se takto po řadě roznítí tři ohně, vznikne člověk.
Jestliže však tři ohně postupují nazpátek v opačném pořadí, vznikne tao.

OBLIČEJEM KE ZDI
Tvary vytvářené ohněm ducha jsou jen prázdné barvy a formy.
Světlo bytí září zpět na to, co je původní, pravé.
Prostorem se vznáší otisk srdce, měsíční světlo čistě září.
Člun života dorazil ke břehu, zář slunce jasně plane.


PRÁZDNÉ NEKONEČNO
Bez vzniku, bez zániku.
Bez minulosti, bez budoucnosti.
Záře světla oblévá svět ducha.
Lidé zapomínají jeden na druhého, tiše a čistě, mocně a prázdně.
Prázdno je prosvěcováno září nebeského srdce.
Hladina moře je hladká a na své ploše zrcadlí měsíc.
Oblaka mizí v modrém prostoru.
Hory jasně svítí.
Vědomí se rozpouští ve zření.
Kotouč měsíce osaměle dřímá.

Z čínské knihy O vědomí a životě
Jung / Wilhelm : Tajemství Zlatého květu

Živá voda stoupá k nebi a padá do údolí. Vodní sloup ze sna představuje Axis Mundi, osu světa, strom života. Symbol Bytostného Já vytvořený životodárnou vodní energií. Jákobův žebřík který spojuje Nejvyšší s Nejnižším. Voda překonává gravitační zákon hmoty a vytváří velkou vodní věž, kosmický Falus který představuje základní tvůrčí princip, energii Života. Na své cestě voda strhne vše co jí stojí v cestě.

Pluto: Axis Mundi

"Tornáda nad mořem bývají označovány jako vodní smrště nebo také vodní sloupy (v angličtině se označují jako waterspout). Představují velké nebezpečí pro lodě a plavce. Jedná se o vzácný jev, ale rozhodně není neobvyklý."
Tornada.cz

Wiliam Reich : Orgon :
Odkaz

Wolinsky : Kvantové vědomí :
Odkaz

Kundalini :
Odkaz

Probuzení kundaliní:
Odkaz


Převzato z: http://zerooospace.blogspot.com/