1. 3. 2011

Kde končí vesmír?

Pokud občas chodíte do hospody, pak jistě víte, že se tam dá řešit spousta témat od sportu, přes politiku, muziku, filmy a spousty dalších věcí. S přibývajícím množství alkoholu také přibývají poněkud vědecko-filozoficko-fantastická témata, jako třeba otázky typu „kde končí vesmír?“
(Kdyby vás to náhodou zajímalo, což jakože asi nezajímá, tak přesně takhle v mé hlavě vznikla myšlenka napsat tento web.)
V předchozím článku jste se dozvěděli něco, co už jste asi stejnak dávno věděli, a to, že vesmír se rozpíná. Nabízí se tedy otázka „ Když je vesmír nekonečný, tak jak se může rozpínat?“ Existuje jediná odpověď: Vesmír je konečný i nekonečný zároveň. To samé můžeme prohlásit o i naší planetě. Stoupněte si na jakékoliv místo na Zeměkouli a vydejte se jakýmkoliv směrem. Ať půjdete kamkoliv, nikdy nedorazíte na konec. Můžete chodit křížem krážem pořád dokola a nikdy na žádný konec nedojdete. Je proto správné tvrdit, že Země je nekonečná? Samozřejmě, že ne. Víme, že je konečná a dokonce víme i její rozměry.
Jak je to však s rozměry vesmíru? Nejprve je třeba si uvědomit, o jakém vesmíru se vůbec bavíme. Víme, že vesmír je starý 13,7 miliard let, takže pozorovatelný vesmír má poloměr právě 13,7 miliard světelných let, neboť právě tak daleko jsme teoreticky schopni dohlédnout (světlo z objektů, které jsou dále, zatím k nám ještě nestačilo doletět). Vesmír sám o sobě, tedy i včetně té části, kterou nejsme schopni pozorovat, měří napříč asi 70 až 80 miliard světelných let. Tvarově je vesmír trošku složitější, víme v podstatě jen to, že zatímco my na Zemi chodíme po povrchu obrovské koule, tak ve vesmíru chodíme jakoby po vnitřku. Vědci se domnívají, že spíš než obrovská koule má vesmír tvar gigantického dvanáctistěnu poslepovaném z pravidelných pětiúhelníků (pokud vám to zní šíleně, tak si prostě představte, že žijete uvnitř obrovského fotbalového míče). Nelze si však představovat, že hranice vesmíru je něco, jako kdybyste na zem nakreslili čáru, překročili jí a řekli „tak a teď jsem za hranicí.“ Skutečná hranice je tam, kde se časoprostor zakřivuje natolik, že kdybyste se dostali k jeho blízkosti, byli byste roztrhání na miliardy atomů. Jinými slovy – vesmír končí tam, kde už není žádná hmota, žádný prostor a ani žádný čas.

Jaká je ale budoucnost vesmíru? Existují tři hlavní scénáře. Ještě do nedávné doby se věřilo, že vesmír skončí Velkým krachem, což je v podstatě opak Velkého třesku. Víme, že se vesmír neustále rozpíná, ale za několik miliard let však může nastat situace, kdy gravitace přemůže všechny ostatní síly a začne k sobě všechny galaxie přitahovat, až se nakonec celý vesmír smrskne do jediného bodu. Smršťováním se všechno zahřívá, takže tento bod by byl extrémně žhavý a napumpovaný energií, že by nakonec mohl vybuchnout a… opět by nastal Velký třesk a celá historie by se mohla opakovat! Zajímavé je, že v momentě, ve kterém by se vesmír začal smršťovat, by se mohl obrátit tok času a ten by tak plynul obráceně! Takže byste lezli matce do dělohy (ne, tohle není žádné fetiš-incest porno, ale seriózní vědecká teorie), vajíčka by z pánvičky skákaly do skořápky a sebevrazi by padali z ulice na střechy domů.
Dnes už ale víme, že se vesmír nejenom rozpíná, ale že se rychlost jeho rozpínání neustále zvyšuje. Například během doby, co jste četli tento odstavec, se vesmír na různých místech zvětšil asi o dva miliony kilometrů. Otázkou tak zůstává, jakým způsobem se bude rozpínat dál? Pokud se bude rychlost rozpínání dál zvyšovat, tak nás za několik miliard let čeká nehostinný, mrtvý, obrovský a chladný vesmír.
 Druhou variantou je také neustále se rozpínající vesmír, ale s tím rozdílem, že v rozpínání bude neustále nejenom pokračovat, ale bude se zpomalovat a ve skutečnosti nikdy neskončí. Takový vesmír pak nazýváme "plochý" a podle posledních výzkumů se zdá, že náš vesmír plochý skutečně je. (Nám už to stejnak bude jedno, protože za 3,5 miliardy let vzroste zářivost Slunce na 140% současného stavu, což v důsledku skleníkového efektu povede k totální sterilizaci veškerého života na Zemi. Atmosféra zmizí v prostoru a povrch Země bude rozpálen na 2000° C.)

Zdroj: http://www.qwertasip.estranky.cz/
(Pár zajímavostí, nad kterými je dobré zapřemýšlet) 

Žádné komentáře:

Okomentovat