Sjednocení DPH na 20 %: kolosální podvod na voličích nebo metafyzický pokus, kolik česká domácnost a podnik snesou?

V lednu tohoto roku jsem analyzoval jednoho významného českého producenta potravin s cílem identifikovat zdroje zlepšení. V rámci analýzy strategických aktivit jsem vznesl na jednotlivé členy vrcholového vedení jednoduchý dotaz: co se stane s vaším podnikem po sjednocení DPH na 20 %? Bude to pro vás příležitost nebo hrozba? Ta nejčastější reakce byla: nevím nebo nad tím jsem nepřemýšlel. Strategie podniku se změnou nosných parametrů okolí firmy nepočítala a je tomu tak ve většině českých podniků. Ale je vůbec možné při současné dynamice změn anticipovat blízký vývoj? Je vůbec možné jednoduše analyzovat českou politickou scénu vrostlou do socialistické Evropy dopovanou turbodmychadlem utajených koaličních motivů? Klasik by se zeptal: Quo bono? Komu politika současné vlády přináší a přinese prospěch? Bude to občan, podnik nebo stát? Nebo někdo jiný? Je vůbec možné pro průměrného českého manažera dosáhnout vlastníkem žádaných cílů ve svěřené firmě, pokud se okolí firmy mění v jeho základních parametrech tak často, tak intenzivně a tak zásadně? Zkusím na tyto otázky najít jednoduchou odpověď.

Historie jedné sazby DPH v ČR
Jaká je historie zavedení jedné sazby DPH v české kotlině? Normální by bylo hledat odpověď ve volebních programech jednotlivých stran koalice. Chápu, že občan a vlastník podniku, či manažer na toto nemají čas, nevidí v tom smysl, ale já si dal tu námahu. Vítěz voleb, strana dramatiků strašících Řeckem a dluhy vesmírné velikosti TOP09 na svých stránkách (http://www.top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2010/hospodarska-politika-1351.html#prostredi) v sekci Hospodářská politika nemá o v Evropě skoro unikátním experimentu jedné sazby DPH ani řádku, za to najdeme zde tyto formulace „snížení státních příspěvků politickým stranám o 50 % po dobu tří let“, „důchody v roce 2011 ponechat bez valorizace, v následujících letech valorizovat dle stávajícího mechanismu“, což je v příkrém rozporu s posledními tvrzeními, kdy dopad zvýšení DPH chce kolace řešit valorizací důchodů. Za nesmírně zajímavou část lze považovat tu, kde se strana TOP09 zavazuje nezrušit daňové výjimky v těchto oblastech: „podpora vědy a výzkumu, podpora rodin s dětmi, odpovědnost vůči slabým a potřebným, odpovědnost vůči vlastnímu bydlení, odpovědnost vůči vlastnímu vzdělání a odpovědnost vůči vlastnímu stáří.“ Hrubá silová změna DPH zasáhne především rodiny s dětmi, slabé a potřebné, snaha zrušit podporu hypotečních úvěrů zasáhne všechny příjemce hypotečních úvěrů retroaktivně, vzdělání zdraží a důchody? Za této konstelace se jich dnešním 35 nemají sebemenší šanci dožít.

Jak to vidí ODS? Deklaruje se jako konzervativní strana, rozumím tomu tak, že respektuje a lpí na tradičních hodnotách, chrání zájmy českého podnikatelského sektoru, činorodě plodí nástroje pro podporu zaměstnanosti a podnikání, včetně oduševnělého boje za vymahatelnost práva. Je tomu opravdu tak? Proklamace „Korupci nebudeme tolerovat ve vládě ani v ODS“ musí znít na Ministerstvu obrany jako amerikumilující song Vlasty Parkanové. Z formulace „ODS není sázkou do neznáma ani experiment“ mne mrazí na zádech, ale největší perlou je formulace „Hlavním soupeřem jsou stoupenci zadlužování a vysokých daní“, která v podstatě manifestuje schizofrenii ODS, kde je ODS sama sobě největším nepřítelem. V celém volebním programu nenajdeme ani řádek o sjednocování DPH na 20%.

A co na to nováček Věci údajně Veřejné? Opět její volební program (http://www.veciverejne.cz/program-vv-ekonomika.html) v sekci Ekonomika o sjednocení DPH nehovoří ani písmeno, zato zde najdeme toto: „Daň z přidané hodnoty – ponechat pro následující dva roky sazby 10% a 20%“, „Jsme pro zavádění nových norem a zákonů pouze tam, kde existuje jejich reálná potřeba, nechceme měnit to, co je funkční a efektivní“ a taky toto: „…zavést progresivní daň pro nejvyšší příjmové skupiny, konkrétně 25% pro příjmy nad šestinásobek průměrné hrubé měsíční mzdy (zhruba 145 tisíc korun).“ Kromě jiných proklamací, o kterých volič skoro rok po volbách ani neslyšel, tudíž už ani neuslyší, je zde opět patrný kontrast novotvaru jedné sazby DPH, který vznikl zázračně rychle. Možná stejně zázračně, jak jsou rychle publikovány nejrůznější studie dopadů zvýšení a sjednocení DPH na jednotlivé sociologické skupiny od zázračných analytiků.

Co naznačuje tato rychlá analýza volebních programů?
Především, že experiment se sjednocením DPH na 20 % není záležitost hluboké analýzy, výpočtů a ověřování, není připravována jako volební téma, neprošla odbornou a společenskou kontrolou či diskusí, chybí jí širší politická podpora a hrozí jojo efekt po dalších volbách. Naznačuje také, že téma důchodové reformy je takovéto vrtění psem, je krycím manévrem, jakousi kamufláží (podobnost s mantrou boje proti korupci). Skoro mne napadá, že ze strany aktuální koalice se jedná buď o test toho, co domácnosti a firmy snesou, anebo se dohodli se sociálními demokraty a komunisty, že svou aktivitou jim naženou co nejvíce naštvaných voličů a experimenty budou pokračovat dál. Projekt DPH má kontury sprostého dojení nemocné krávy – občana, zákazníka, spotřebitele a rodiče.

V čem vidím hlavní problémy?
Proč mne tolik sjednocení DPH trápí? Především, tento dlouho a pečlivě koalicí utajovaný experiment, anebo produkt posledních dvou měsíců by měl trápit především podnikatelskou veřejnost, vlastníky firem a manažery, vždyť domácnosti kupují to, co jejich firmy vyrobí. V ČR dle posledních údajů dvě třetiny lidí nedosahují průměrnou mzdu a máme stále 571.863 lidí bez práce. Tento trend způsobuje pokles spotřeby domácností a přiznává jej i ministerstvo práce ve své poslední studii (http://www.mpsv.cz/files/clanky/9789/1002_textova_cast.pdf). Státu se zcela evidentně nedaří naplňovat jeho základní funkci a to vytváření podmínek pro zaměstnanost. V době, kdy hospodářská recese stále ze socialistické Evropy neodezněla, ba naopak, zvyšovat daně namířené na oslabené domácnosti je přímo ekonomickým terorizmem a některé argumentace ministrů zavání trestným činem šíření poplašné zprávy (řecký scénář, irská cesta). Pojďme si zrekapitulovat, co všechno je v nižší sazbě DPH, aktuálně v 10 %. Jedná se o přílohu č. 1 a č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (příloha č. 1 a příloha č. 2). Příkladem zboží jsou potraviny, nápoje, živé dřeviny a rostliny, semena, farmaka, dětské pleny, knihy apod., zdravotnické prostředky a zboží pro osobní používání nemocnými pro zmírnění následků nemoci, dětské sedačky a palivové dřevo. Příkladem služeb jsou opravy invalidních vozíků, byznys s vodou, ubytování, pozemní, vodní, letecká doprava, služby mytí a čištění oken v domácnostech, zdravotní, sociální péče, péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené, byznys s odpadními vodami, byznys s komunálním odpadem, pohřebnictví, umělecká činnost, služby posiloven a kondičního cvičení, domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.

Na koho je zvýšení sazby namířené ve skutečnosti?
Zvýšení DPH u některých služeb je absolutně nemorální, odporné a hloupé, tyto služby se stanou nedostupné a způsobí společenskou újmu těžko pochopitelných rozměrů. Nižší sazba DPH má takřka všude v Evropě sociálně-regulační charakter, má svůj smysl a opodstatnění. S použitím zdravého rozumu se zeptám, je morálně a eticky správně, aby stát vydělával na péči o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené? Je morálně akceptovatelné, aby stát, který řeší problém s nedostatečnou natalitou nových daňových poplatníků bral 20 % z ceny dětských plen? Opravdu dáváme tolik zdravotně postiženým, dětem, starým a nemocným, že jim můžeme zdražit pomůcky a péči? Je skutečně někdo, kdo toto čte, kdo si myslí, že pokud zvýším DPH 571.863 lidem bez práce a zhruba 3,8 milionům lidí nedosahujících průměrnou mzdu, že to hospodářství pomůže?

A čeho opravdu změny v DPH dosáhnou?
Tento experiment dosáhne toho, co se nepovedlo hospodářské depresi, Klausovu balíčku, Sobotkovu balíčku, Topolánkovu baťohu a Číně. Pan Kalousek se zapíše zlatým písmem do dějin hospodářské ekonomie. Je to cílené vymýcení střední třídy, likvidace malých firem, likvidace koupěschopnosti poloviny domácností v ČR, je to jasný směr na Slovensko ke 13 % nezaměstnaným a k 16 % lidí pod hranicí chudoby, je to evidentní trajektorie posilování role státu, který opět bude ve velkém brát, aby moudře přerozděloval, tedy draze dával. To vše se děje před očima 10 milionů lidí a pod rouškou boje proti korupci, řeckému a irskému scénáři a zadlužování. Před časem, kdy hrozilo zdražení elektrické energie, se někteří podnikatelé až manifestovali v médiích, freneticky spílali a žehrali na konce těžkého průmyslu v Čechách, na armády nezaměstnaných a chudých. Kde jsou tito kapitáni průmyslu teď? Už opravdu nefunguje ani pud sebezáchovy? Kde jsou přemoudří analytici finančních domů, půjčovatelů peněz a deformátorů trhů? To opravdu někdo věří tomu, že to nezpůsobí další nezaměstnanost a nenastartuje silné inflační tlaky? Odbornou společenskou diskusi nahrazujeme idiotskou soutěží, kdo dá lepší dopad změny v DPH na domácnosti a jsme spokojeni? Je zde nějaký vlastník české firmy orientované na českého zákazníka, který si myslí, že pokud vytáhneme z kapes domácností 59 miliard, budou se jeho produkty kupovat ve stejném množství a skladbě?

Resumé
Na začátku jsem se ptal, komu že plyne prospěch ze současné diletantské politiky této vlády. Je to absurdní daňový tlak na domácnosti, především na ty mladé a na ty s novými daňovými poplatníky, na nemocné, staré, tedy na ty, co se nemohou bránit. Těmto tedy ne. Firmám? Zajisté se najde čtenář, který si řekne, já vyvážím do Německa, mne to netrápí, toho je mi líto. Další omezení spotřebitelské síly domácností nás vrací před rok 1997, zvýší inflaci, zdraží peníze, hypotéky a úvěry firmám v době, kdy poskytovatelé peněz nejsou nadšení úvěrováním firem, omezí nákupy a spotřebu produktů a firem především českých firem. Nejvíce tento experiment zasáhne sektor služeb, zdecimované stavebnictví a výrobu potravin. České potraviny se v našich milovaných obchodních řetězcích stanou drahým zbožím a všehoschopné řetězce nás budou krmit jogurty bez jogurtu a párky bez masa. Přeskupení spotřebitelské poptávky do levnějších produktových skupin nezvládnou všichni výrobci, někteří po statečném boji s konkurencí a státem zemřou. Vyprodukujeme generaci lidí, kteří budou vděčným konzumentem všeobecného zdravotního pojištění, protože konzumace potravin z některých řetězců nebude mít jiného důsledku. Vždyť je země původu EU. Ale napadlo mne, komu to prospěje: nebankovním subjektům poskytujícím půjčky domácnostem. Reálný dopad může znamenat 2 až 3 procentní body nárůstu nezaměstnanosti, 6 až 7 % inflaci a záporný růst HDP na -2 % v roce 2012.

Na začátku jsem se ptal, jestli je sjednocení DPH na 20 % příležitost, nebo hrozba. V aktuální situaci ČR v kontextu EU je to hrozba, likvidace konkurenceschopnosti firem a likvidace nebo omezení koupěschopnosti skoro 4,5 milionů občanů ČR. Pro vlastníky firem to znamená, že bohatnout na našich domácnostech bude obtížné, dosahovat stanovených cílů v tomto roce zcela vyloučené a pro manažery? Ti, co mají aplikované strategické řízení, s touto možností počítali, ti ostatní se budou muset aspoň pokusit bojovat.

A vítěz?
Takto konstruovaná změna DPH bude mít jediného vítěze a tím bude ministr Kalousek, strana VV zmizí z politické mapy a ODS se bude několik let smutně koukat Sobotkovi, či Haškovi na záda. Fungovat to může pouze a jedině za předpokladu, že bude jedna sazba DPH, třeba 25%, ale všechny daně z příjmu a sociální daně budou zrušeny. Ale toto nezaznělo. Nikde. A nezazní.

Robert Masarovič, masarovic@restrukturalizace.eu
http://www.motejlek.com/

(http://afinabul.blog.cz/1103/sjednoceni-dph-na-20-kolosalni-podvod-na-volicich)