14. 3. 2011

Šílenství zvané Komunismus

Z knihy Milo Komínka I pod oblohou je peklo




Kapitola I. Konec demokracie

Tento druhý měsíc roku 1948 nezačíná dobře od samého začátku. Je čtvrtek 12. února. Probouzím se ráno sklíčený, s pocitem nepříjemných událostí. Dole slyším hlas své matky, která s někým mluví. Snaží se tišit hlas, ale nakonec volá mé jméno. Rychle se oblékám a jdu dolů. Matka tam stojí s listonošem panem Svěrkošem, který mi podává ruku, tak nějak divně, s ostýchavou účastí a hned, aby zakryl své rozpaky, vytahuje z kabely telegram, dává mi podepsat příjem a rychle se loučí.

Dívám se nechápavě na matku. Chodí mi stále tolik pošty, telegramů, že si neumím vysvětlit chování dobře známého listonoše, ani úzkostlivý pohled mé matky. Pocit, který jsem měl při probouzení, se znovu dostavuje. Otevírám telegram, dívám se do něj a marně se snažím pochopit to, co čtu...

Celý článek zde: http://www.atllanka.net/ 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat